Patrik Škandera: Zvítězilo české srdce!
Za českými týmy do šestnácti a osmnácti let stojí osvědčená jména. Se zkušeným trenérem Jiřím Suhradou pracuje u výběrů mládeže Patrik Škandera, který se svým kolegou opět dokázal dotáhnout Česko ke zlatu.
Jak se dá zhodnotit zlaté EURO do šestnácti a osmnácti let?
„Předčili jsme očekávání. Čekala se nějaká medaile, ale ty dvě zlaté to určitě předčily. Jsme za to s trenérem Suhradou šťastní a klukům to dalo další impuls, aby s tím sportem pokračovali a měli další motivaci do budoucna, znovu reprezentovat Česko v dalších kategoriích.“
Když se vrátíme na začátek sezony, tak jak se skládal tým pro evropský šampionát?
„Měli jsme kemp v Přerově, kam jsme na základě doporučení trenérů z jiných klubů a našeho pozorování pozvali množství hráčů, ze kterých jsme pak vybírali dvanáct hráčů a dva brankáře pro každou kategorii. Když už jsme nominaci dali dohromady, kontaktovali jsme trenéry a manažery v hokejových klubech, abychom se s nimi domluvili na jejich uvolnění, za což jim patří poděkování, že nám vyšli vstříc. Zároveň jsme řešili i kolizi s nominacemi do hokejových reprezentací, což jsme řešili přímo s reprezentačními trenéry, kteří se nám také snažili vyjít vstříc.“
Jak bylo složité, vyřešit logistiku a přesun do Španělska či další náležitosti, bez kterých bychom se nemohli ME účastnit?
„Je to poprvé, co jsme se přesouvali na tento turnaj letadlem. Dříve se to dalo řešit autobusem, což je pro přesun materiálu a dvou týmů na místo určitě snažší. Tentokrát to ale nebyla nejvhodnější varianta, tak bylo rozhodnuto, že se přesuneme letecky. Nebylo ani jednoduché, získat finanční prostředky, o čemž se rozhodovalo do poslední chvíle, než jsme získali povolení od ČAIH odletět. Myslím, že jsme to naší organizaci, České unii kolečkových sportů a Národní sportovní agentuře krásně vrátili.“
Co podmínky přímo v dějišti ve Valladolidu?
„Vyjma jednoho ME jsem se účastnil všech, takže mohu říct, že přesuny mezi halami a hotelem malinko drhly, ale co se týče stravy a zázemí v hotelu, tak to bylo na perfektní úrovni.“
Tým do šestnácti let ze skupiny postoupil přímo do semifinále a po úvodní prohře už neztratil, jaká byla ta jejich cesta za zlatem?
„Oproti předchozím rokům to bylo složitější, protože šestnáctka nadále kraluje Evropě a poprvé v historii jsme prohráli zápas v základní hrací době. Prohra s domácím týmem, který byl perfektně připraven a měl za sebou diváky, ale kluky nastartovala. Španělé dokonale znali prostředí a my jsme poprvé na ploše byli až při tom zápase, jelikož jsme trénovali na druhé menší hale. Projevilo se i to, že kluci se už připravovali na ledě a vraceli se zpět na kolečka. Ale zápas od zápasu jsme byli lepší. Navíc úroveň ostatních razantně vzrostla, což lze vidět na výsledcích, jak byly vyrovnané.“
Osmnáctka měla cestu k titulu hodně složitou, že? Místy až komplikovanou…
„Když jsme viděli rozpis utkání, tak jsme se zhrozili, protože rozlosování a systém postupu do semifinále byl opravdu komplikovaný. Snažili jsme se o změnu systému, ale došla nám pouze odpověď, že se o to musíme porvat a pokud nejsme schopni projít skupinami, tak tam nemáme, co dělat. My jsme dopředu hráče informovali, že to bude hodně těžké a musíme se k tomu všichni postavit čelem. S domácím favoritem jsme prohráli až na nájezdy, Slovensko jsme dokázali těsně porazit. Postoupili jsme tedy do skupiny s Francií a Itálií, což je špička inline hokeje. S Francií jsme to rozehráli dobře, ale nevyšlo to. S Itálií jsme do toho dali všechno a posunulo nás to nahoru.“
Tu cestu se povedlo zakončit zlatem, bylo to i pro vás překvapení, jak se s tím tým dokázal poprat?
„Určitě. Upozornili jsme je, že musí hrát obětavě a pomoct brankáři. My jsme za oba výběry postavili zeď a beton, jak říkám, protože oba gólmani byli neskuteční a zaslouženě také získali ocenění nejlepších brankářů celého ME. Fungovalo to do poslední vteřiny. Navíc jsme se vyvarovali faulům, protože disciplína nás hodně trápila. Všem patří obrovské poděkování. Zvítězilo české srdce!“
