Medaile jsou každý rok cennější, řekl po MS FIRS v Nankingu prezident asociace Tomáš Würtherle

Medaile jsou každý rok cennější, řekl po MS FIRS v Nankingu prezident asociace Tomáš Würtherle

Český inline hokej za sebou má na mezinárodním poli další úspěšnou sezónu. Národní týmy v různých kategoriích a na různých reprezentačních akcích nasbíraly celkem sedm medailí, z toho čtyři zlaté. Uplynulou sezónu hodnotil prezident České asociace inline hokeje Tomáš Würtherle.

Reprezentace se vrací z Číny s jedním cenným kovem, panuje spokojenost?

Já myslím, že ano. Co se týče mužů, chtěli jsme samozřejmě obhájit zlatý hattrick. V této kategorii jsme trochu zklamaní z prohraného semifinále s Itálií, protože tým jsme tady měli velmi kvalitní, ale jinak jsme spokojení. U holek jsme věděli, že ten tým nebude tak silný. A i u juniorů jsme to věděli, že to bude dokonce tým druhého nebo třetího sledu. Moc nám nenahrál pozdní termín šampionátů, ale jsem spokojený s vystoupením všech mančaftů.

Junioři ovšem byli nakonec nejblíž postupu do finále, padli až v prodloužení. Je to příslib?

Samozřejmě. Pro ty kluky je to velká zkušenost a tento turnaj jim dá mnohem více, než čtrnáct dní zápasů o které účastí přišli. Kdyby tohle kluby pochopily, tak tu mohli být i další kluci a mohlo to vypadat úplně jinak. Na druhou stranu si myslím, že juniorský mančaft v Číně došel až na hranu toho, kam mohl. Navíc ta špička se vyrovnává a proto to rozhodně nebereme jako neúspěch.

Mistrovství světa se poprvé odehrálo v rámci jedné akce World Roller Games. Máte na to už nějaké ohlasy?

Zatím jsem moc kladné ani záporné ohlasy nezaznamenal. Těžko hodnotit, jestli se to povedlo nebo ne. Je to samozřejmě zase něco jiného, nového. Byla to větší akce než běžná mistrovství světa, ale my jsme to z našeho pohledu prakticky nepocítili. Naopak utrpěla organizace, hřiště atd., ale nechci tvrdit, že to bylo ve spojitosti s organizací Roller Games, spíš si myslím, že se to organizačně nezvládlo.

Museli jste přímo v dějišti mistrovství světa řešit nějaké nepříjemnosti?

Museli jsme řešit stav hřiště. Hlavně první týden u juniorů to bylo tragické, mantinely byly jako z papíru. To bylo hodně špatné a s prodlužující se dobou přibývaly další problémy. Na to, že se hrálo v supermoderní hale pro 22.000 diváků za stovky milionů, bylo hřiště doslova tragické. Bylo to jen hrubé podcenění ze strany organizačního výboru a komise FIRS. Smutné určitě je, že se úroveň posouvá neustále dopředu, špička se vyrovnává a pak se dopustí, že se hraje na tak nekvalitní ploše a s mantinely, které drží doslova silou vůle. Technická komise zavedla povinná plexiskla na přilbách pro ochranu hráčů a hazardujeme se zdravím hráčů na takovém hřišti…. tohle je pro mě nepochopitelné.

Jaké jsou vlastně vaše dojmy z Číny?

U mě převažují dobré dojmy. Je to jiný stát, jiná kultura. Na druhou stranu jsme si udělali obrázek o tom, jak vypadá dnešní Čína. Všechno fungovalo dobře. Z mého pohledu to byla hodně zajímavá zkušenost a pro spoustu kluků a holek taky.

Jak vypadá výhled českého inline hokeje pro rok 2018?

Co se týká reprezentací, budeme mít opět nejvyšší cíle – být na medailových příčkách. Doufám, že mistrovství světa se bude konat v rozumném termínu a v rozumné lokalitě. Zatím to, ale bohužel vypadá na kolumbijské Cali. To není moc dobrá zpráva ohledně financí, ale my hlavně doufáme, že to bude v nějakém rozumném termínu, abychom mohli poslat nejsilnější týmy.

Popularita inline hokeje roste globálně. Co chybí k tomu, aby se z něj stal olympijský sport?

Nevím, jak to vypadá konkrétně. Nicméně se proslýchá, že by se inline hokej mohl objevit na olympiádě v roce 2024 v Paříži. Ve Francii je ten sport poměrně populární, takže pokud by tam ty kroky vedly, tak Paříž je optimální místo. Samozřejmě mezinárodní federace kolečkového bruslení je olympijská, takže šance tu je.

Když si sečteme sezónu 2017: bronz mužů na MS IIHF i FIRS a zlato ze světových her, junioři i ženy ovládli ME a dařilo se i veteránům. Jaké je celkové hodnocení?

Určitě jsme spokojení. Odstartovali jsme mistrovstvími evropy, která dopadla parádně. Vybojovali jsme zlato na světových hrách, což pro nás byl nejvyšší cíl v tomto roce a kterému jsme obětovali tři roky příprav. Na MS IIHF jsme získali první medaili od titulu v roce 2011. Zmínil bych i mistrovství světa veteránů, kteří získali zlato a bronz. I tam se to cení víc a víc, protože úroveň týmů se vyrovnává ve všech kategoriích. Celkově jsem spokojený. Je smolné, že na mistrovství světa FIRS se nám nepodařila semifinále a utekly nám dva zápasy o třetí místo. To ale bylo nad rámec těch týmů a jsem s tím spokojený. Opět jsme dokázali, že v posledních cca sedmi letech jsme jednoznačně nejúspěšnější zemí, a když se podíváte na výsledky všech turnajů, kde se všechna naše mužstva probojovala do semifinále, nemáme v tomto směru konkurenci.